Epilog


Gaila Czech Rea
(6.11.2007 - 6.2.2018)

Přišla jsi na svět před více než 10-ti lety jako jedna z 5-ti bernských princezen ve vrhu. Zatímco tvé sestry spěchaly na tento svět, ty sis dala pěkně na čas. Pamatuji si to jako by to bylo dnes, jak jsem s velkým strachem víc než 6 hodin čekala na Tvůj příchod. A pak jsem Tě konečně držela ve svých dlaních a přivítala Tě na tento svět. Byla jsi to Ty osudem vyvolená, která jsi pak se mnou zůstala napořád…

Jako dospívající psi slečna jsi byla opravdu nespoutaný živel, temperamentní, veselá. To množství různých rozkousaných věcí jako například pánečkové dýmky, Anetčinu dřevěnou dětskou houpačku, izolací elektrického vedení jsme ti již dávno odpustili. Tehdy jsme Ti říkali náš "drahý pejsánek". Postupně jsi ze svých lumpáren vyrostla a zmoudřela. Vyrostla z Tebe nádherná psí dáma - veliká, mohutná s bohatou srstí. Královna našich srdcí. Byla jsem na Tebe moc pyšná. Byla jsi nejenom krásná, ale i velmi pracovitá. Milovala jsi lidi a tak ses stala psím léčitelem - canisterapeutem. S láskou jsi v zimě tahala Anetku, ale i jiné děti na saních. Neznám nikoho, kdo by po setkání s Tebou Tě neměl rád. Těch více než 10 společných let, které nám byly osudem dány, jsme prožily naplno. Proběhly jsme se společně ve spoustě výstavních kruzích, ze kterých jsme často odcházely, k mé velké radosti jako vítězky. Absolvovaly jsme stovky společných procházek, výletů, dovolených. Stála jsi věrně po mém boku, když jsem byla veselá a šťastná, ale také tehdy, když mi zrovna do smíchu nebylo. Kromě Tvé bezpodmínečné psí lásky jsi mi dala i kousek sebe - Tvou úžasnou dceru Deušku, pokračovatelku rodu Czech Rea, v jejíž žilách dál proudí Tvá krev. Moc Ti za ni děkuji. Stejně tak za všechny nezapomenutelné chvíle, které jsme spolu prožily.

Pak se to stalo…zradilo Tě tvé tělo a ty už jsi nemohla volně běžet tam, kam jsi chtěla, jít se mnou na procházku a užívat si plnohodnotného psího života. A tak nastalo pro mě to nejtěžší rozhodnutí rozloučit se s Tebou a nechať Tě zase volně běžet, tak jak jsi to měla vždycky ráda.

Stejně jako Tě před 10 lety ve své náruči přivítala na tento svět, tak jsem Ti dnes ve své náruči poděkovala a dala Ti své poslední sbohem. Teď už utíkej, jsi zase volná... Až se dosyta vyběháš v těch nekonečných prostorách psího nebe, věřím, že se zase ke mně vrátíš…..







©CzechRea 2001 - 16